Jak vystěhovat neplatiče

hlavni
15. 09. 2011 Články

Řada pronajímatelů má nepříjemnou zkušenost s neplatiči nájemného, proto doporučujeme celou řadu účinných opatření, jak se neplatičům bránit.

Jedním z těchto opatření je doplnění nájemní smlouvy o tzv. rozhodčí doložku.Podle § 2 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení, se nájemce a pronajímatel mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud. (Výjimkou jsou spory vzniklé v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu.)

Výhodou rozhodčího řízení je, že případné majetkové spory mezi pronajímatelem a nájemce se neřeší před soudy, ale před určenými rozhodci.

Další výhodou rozhodčího řízení je mnohem vyšší rychlost (často není nutná ani Vaše účast) a také fakt, že jakmile rozhodce vynese svůj nález, proti rozhodnutí se již nelze odvolat (a řízení protahovat).

Rozhodčí nález je navíc tzv. exekučním titulem a po jeho vydání se může pronajímatel obrátit na exekutora k jeho vykonání.

Zatímco řada pronajímatelů tento postup již řadu let úspěšně uplatňuje pro vymáhání nezaplaceného nájemného, právníci vedli diskuse o tom, zda je možné v rozhodčím řízení řešit také otázku vystěhování neplatiče, tj. zda může rozhodce vydat rozhodnutí o vyklizení bytu.

Tato nejasnost byla nedávno zodpovězena Nejvyšším soudem:

„Spor o vyklizení bytu je sporem vyplývajícím z občanskoprávních vztahů účastníků, který obecně – v intencích § 7 odst. 1 o. s. ř. – podléhá soudní pravomoci a lze jej projednat v řízení před rozhodci.“

„Soudní praxe dovodila, že meze možnosti platně uzavřít rozhodčí doložku jsou zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. To znamená, že rozhodčí smlouvu nelze platně uzavřít ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru. Není pochyb, že v řízení o vyklizení bytu soudní smír uzavřít lze. V řízení o vyklizení bytu jde o ochranu vlastnického práva, do něhož bylo neoprávněně zasaženo, a kterého se nelze domáhat vydáním věci, ale vyklizením bytu. Neoprávněný zásah do vlastnického práva se obecně vzato promítá i do majetkové sféry dotčeného subjektu. Jedná se tedy o subjektivní majetkové právo vlastníka (popř. jeho oprávněného držitele či detentora), s nímž může jeho nositel nakládat a o kterém se rozhoduje ve sporném řízení, v němž účastníci mohou uzavřít smír.“

Toto usnesení tedy potvrzuje, že spory o vyklizení bytu lze řešit rozhodčím řízením a pokud se tedy ve vašem bytě nachází osoba, které např. nájemní právo již uplynulo, můžete se s žalobou na vyklizení bytu obrátit na určeného rozhodce.

(***Pozor ale na výběr rozhodce a formulaci textu doložky: V posledních dvou letech prohlásil Nejvyšší soud některé z těchto rozhodčích doložek z různých důvodů za neplatné a je proto důležité vědět, že mnohé z těch, které se objevují v různých smlouvách či na internetových serverech, jsou neplatné.

Abychom naše klienty chránili, do vzorové nájemní smlouvy jsme proto zakomponovali rozhodčí doložku, která vás před tímto rizikem chrání a máte tak 100% jistotu její platnosti a související ochrany.)

Kam dál?

Jak ušetřit za elektřinu?

Asi neexistuje člověk, kterého by nezajímaly peníze. Kromě toho, že se můžeme snažit víc vydělávat, není od věci zaměřit se taky na to, jak a kde můžeme ušetřit. Zkusme to třeba v domácnosti a ...

Prodávající nezaplatil daň z převodu nemovitosti. Co dělat?

Po dvou letech od koupě domu vyzval paní Lucii finanční úřad, aby uhradila daň z převodu nemovitosti z titulu ručitelství za prodávajícího. "Musím zaplatit?" obrátila se na redakci čtenářka. Když prodáváte nemovitost, je vaší povinností zaplatit daň z př...